Digital resources in the Social Sciences and Humanities OpenEdition Our platforms OpenEdition Books OpenEdition Journals Hypotheses Calenda Libraries OpenEdition Freemium Follow us

Verschlagwortet: Společnost přátel Lužice

Festlicher Jubiläumsgottesdienst in Herrnhut / Ochranow im Jahr 1922

Von Herrnhut nach Ochranow. Das Herrnhutjubiläum 1922 im nationalen Spannungsgefüge der Zwischenkriegszeit

Mit zahlreichen Festveranstaltungen wird im Jahr 2022 an die Gründung Herrnhuts vor 300 Jahren erinnert. Auch im Jahr 1922 wurde das Gründungsjubiläum festlich begangen. Diese Feierlichkeiten werden im Aufsatz aus der Perspektive des sorbisch-tschechisch-deutschen Spannungsgefüges der Nachkriegszeit betrachtet. Mehr als die zweihundertjährige Beziehung zwischen Herrnhut und den Sorben stärkte das Jubiläum 1922 allerdings die sorbisch-tschechischen Beziehungen. Sichtbares Zeichen dessen ist der im sorbischen Sprachgebrauch vollzogene Namenswechsel von „Herrnhut“ zu „Ochranow“.

Fotografie von Jindřiška Wurmová und Arnošt Muka

„Liebwerte Wohltäterin der Lausitzer Sorben!“ Die tschechische Pazifistin Jindřiška Wurmová und die Sorben

Ende 1923 hatte sich der Volkskundler und Publizist Arnošt Muka (1854-1932) an die tschechische Pazifistin, Frauenrechts- und Sozialaktivistin Jindřiška Wurmová gewandt, mit der Bitte um Unterstützung dreier sorbischer Gymnasiasten. „Unvergessen werden Ihre Verdienste um unser Volk sein“, versprach er ihr.

Hlavní iniciátor manifestace z 2. září 1945 Jaromír Plch coby čerstvý absolvent dálkového studia knihovnictví na snímku z roku 1957, otištěném v časopise Knihovník.

„Až do brzkého a úplného osvobození bratrské Lužice“. Kontexty manifestace na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště 2. září 1945

Ve sbírkách Muzea města Mnichova Hradiště je uchováván svazek v pevných červených deskách, na nichž je zlatým písmem vyraženo „Svobodu Lužici“. Obsahuje pamětní listy adresované „vládě Republiky československé“ z celkem 29 okresů ze severních a východních Čech od Ústí nad Labem přes Pojizeří a Polabí až po Hradec Králové a Náchod. Podpisy a razítka funkcionářů příslušných okresních národních výborů (ONV), k nimž se připojily ještě další organizace, jako byly okresní sekretariáty politických stran, sokolské jednoty a další spolky, hlásají

Bjarnat Krawc v kontextech meziválečného Československa. Pokus o typologii

V dubnu 1932 bylo ve veřejné knihovně města Mladá Boleslav zásluhou tamějšího odboru Československo-lužického spolku „Adolf Černý“ zřízeno samostatné oddělení lužickosrbské literatury. Pojmenováno však nebylo po žádném lužickosrbském spisovateli, jak by se dalo předpokládat, nýbrž po hudebním skladateli Bjarnatu Krawcovi (1861–1948). Proč?

„Přes silné pohraničí ke slovanské menšině lužické“ Hraničářský diskurs v lužickosrbsko-českých meziválečných stycích

V únoru 1932 vyšel v mladoboleslavském týdeníku Jizeran článek s velkolepým titulkem Budoucnost Čachovic-Vlkavy. Jeho obsah byl neméně velkolepý: Řídící učitel v Jabkenicích Bohuslav Havlín zde rozvíjel vizi „rozkvětu Smetanova kraje v spojenectví s Loučení a Jablkynicemi. Čachovice-Vlkava mohou se státi důležitým pojítkem kulturní práce na sever k menšinám a Lužici a k vnitrozemí na jih.“